Prekliate ráno

5. dubna 2013 v 10:58 | Džejn |  ...príbehy
Nikto nevedel odkiaľ prišla. Zrazu sa objavila v škole vo vyťahanom tričku a džínsoch. Všetko na nej vyzeralo väčšie ako ona sama. Dokonca aj tenisky. Na prvý pohľad bolo všetkým jasné, že nosí veci z druhej ruky. Ona však vyzerala akoby jej to vôbec neprekážalo. A prečo by aj mala? Nikto z novej školy o nej nič nevie a postará sa, aby to tak aj ostalo. Nepotrebuje a zbližovať s nikým aj tak sa tu istotne dlho nezdržia. Najviac šesť mesiacov a pôjdu ďalej. Na východ. A potom zase na západ.

Na pochmúrnej tvári sa jej objavil zamyslený výraz. Rozmýšľala akú historku použije tentoraz a už sa aj rozhodla pre tú, ktorú používa najčastejšie a má ju premyslenú do najmenších detailov.

Dcéra vojaka. Otec je neustále preč. Matka zomrela pri pôrode. Pretĺka sa životom sama. So svojím starším bratom v pätách. Dylenom. Určite ho poteší, že ho tento krát označí za svojho príbuzného. Aspoň nebude treba vysvetľovať prípadné nedorozumenia.

Zvykol používať meno Dylen a ona si zvykla na to byť Sára.

Keď zazvonilo na hodinu, na prázdnom wécku sa zadívala do zrkadla na svoju kúzlom zmenenú tvár a v mysli si povedala: "Volám sa Sára. Mám brata Dylena. Otec je vojak. Nikto sa nikdy nedozvie pravdu. Bol by to ich koniec." Nahlas dodala: -Aj môj.-

...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Unicorn. Unicorn. | Web | 5. dubna 2013 v 19:58 | Reagovat

Držím palce, aby se ti vrátilo všechno/všichni na které čekáš. A zároveň ti chci poděkovat za skvělou úvahu pro příští článek. Opravdu je to tak. Slabost, se využívá jako zbraň v dnešní době. Lidé si získají tvojí přízeň, poznají tvoje bolesti a pak je pomaloučku testují, dokud tě neoberou o všechnu víru v přátelství, to se teda stalo mě a mé "nejlepší" kamarádce. Která nebyla ani nejlepší, ani kamarádka, jen pitomně mi zamžila mé oči a mysl. :) Moc děkuju za skvělý komentář.

Může se zeptat, je tohle na pokračování? :) Protože pokud má další díly, tak ti snad dám svůj e-mail, aby si mi je poslala. Je to úžasné, opravdu. Moc se mi líbí jak zpracováváš slova, úvahy. Ale hlavně to tajemno a otevřený konec, co vyvolá otázky jako ,,Kdo je Sára? Kdo je Dylan, když není její příbuzný? Kde jsou jejich rodiče? Proč? Kdy? Jak?" opravdu si mě naplnila, chutí přečíst si další úryvek, tohoto začátku. Perfektní! :) Jsi talentovaná.

2 Ghloeé Ghloeé | Web | 5. dubna 2013 v 21:19 | Reagovat

Zajímavý příběh:)

3 Unicorn. Unicorn. | Web | 5. dubna 2013 v 21:24 | Reagovat

Ten první odstavec mě tak nějak donutil věřit, že když přežiju tohle, tak už vlastně není nic co by mě trápilo. Navíc, sdílíme stejný názor. Víš, učí nás to podle mě, i z toho důvodu co jsi zmínila, ale z důvodu, aby nás vychovali a připravili pro život. Protože občas tu budou věci, které nás nebudou zajímat a my je prostě nemůžeme obejít a musíme jím čelit. :) A zoodpovědnosti nás učí také.

Jsem ráda, že příběh dokončíš. Nechci tě ovšem do ničeho nutit a jsem nesmírně ráda, hlavně kvůli tomu, že by to pro mě moc znamenalo. :) Jelikož tohle jsem četla strašně moc ráda. :) Je to skvělé. Ty jsi skvělá. A mám ten samé problém, ale snažím se ho nějak překonat a třeba mi to půjde. :)

4 Casion Casion | Web | 6. dubna 2013 v 10:55 | Reagovat

Veľmi pekne napísané, človeka teda aspoň mňa to dosť zaujme :D Rada by som vedela čo je v pozadí tohto príbehu :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Všetky články na tomto blogu sú autorské. Akékoľvek kopírovanie bez súhlasu je zakázané.